5 nejznámějších případů bezuzdného řádění hlučného ducha

3. července 2011 v 16:36 | lucik |  tajemné příběhy
1) Děsivé běsnění mstivé ženy?
KDO: čarodějnice Kate z farmy Bellových
KDE: farma v městečku Adams v Tennessee, USA
KDY: 1817-1821
CO: podivné zvuky, promlouvající ženský hlas, útoky neviditelného útočníka

Dřevěná farma na kraji městečka Adams je ponořena do nočního ticha a temnými pokoji zní jen oddychování několika spáčů - farmáře Johna Bella (1793-1862), jeho manželky Lucy a osmi dětí. Náhle se zdmi domu začínají rozléhat hrůzostrašné zvuky - tlučení a skřípání, jako když se do pelestí postelí zakusují obrovské krysy a ostrými drápy drásají podlahu. Pokrývky samy od sebe padají na zem a vyvolávají u vystrašených dětí záchvat pláče, který ještě zesiluje, když je údajně jakási neviditelná ruka surově pleská přes tváře a tahá za vlasy! Tu noc už nikdo z rodiny nedokáže zamhouřit oka. Ráno však strašidelné události pokračují se stejnou intenzitou - ozývá se děsivé hvízdání a dunivé rány, jejichž původ se nedaří odhalit ani přivolaným sousedům. Záhy se podivné zvuky mění ve skřípavý ženský hlas, jenž podle četných svědků prohlašuje: "Já jsem Kate Batts, stará čarodějnice, a jsem odhodlána Johna Bella strašit a soužit, dokud bude naživu!" Nenávistná slova vyvolávají v rodině Bellových naprosté zděšení. Skutečně v jejich domě řádí duch čarodějnice? Nebo se tu projevuje jev, jenž pozdější vědci označí za fenomén hlučného ducha poltergeista?

Zabila Kate otce rodiny?
Duch Kate Batts patří mezi nejznámější americká strašidla. Prý se snaží pomstít Johnu Bellovi za podvod spáchaný při nějakém obchodě, a tak se po smrti zabydluje právě na jeho farmě. Jeho přítomnost má být provázena podivnými zvuky, ale také létajícími předměty, které se snaží Johna zasáhnout. Cílem útoků je také Johnova dospívající dcera Betsy, zatímco ostatní členy rodiny nechává duch prakticky bez povšimnutí. Zprávy o děsivých událostech na farmě se šíří po celé zemi a mezi zvědavci, jež touží spatřit řádění ducha na vlastní oči, je dokonce i pozdější americký prezident Andrew Jackson (1767-1845). Ani jemu se ale nedaří strašidelnou záhadu odhalit. Katino řádění trápí rodinu čtyři roky a končí bohužel tragicky. Johna Bella údajně postihuje jakási podivná nemoc, které krátce před Vánoci 1820 podléhá. Byla to pomsta Kate Batts? Pomstychtivý duch prý ještě odradí Betsina snoubence Joshe Gardnera, na něhož rovněž s oblibou útočí, a poté beze stopy mizí. Dnešní parapsychologové se však shodují, že nejspíš nešlo o nadpřirozený útok ducha, ale o projev klasického poltergeista, vyvolaný právě mladou Betsy, jež má mít k otci podvědomě silně negativní vztah. Způsobila snad hrůzostrašné řádění, vrcholící smrtí Johna Bella, dospívající dívka?

2) Kdo vrhá na farmu žhavé balvany?
KDO: poltergeist Jannick
KDE: farma Mayanup u Bridgetownu asi 230 kilometrů od Perthu, Austrálie
KDY: 1955
CO: létající balvany, levitující předměty

Květnové slunce pomalu klesá za horizont a australští domorodci Gilbert a Jean Smithovi, zaměstnaní na farmě Mayanup v severozápadní Austrálii, se vydávají na obvyklou večerní procházku, kterou využívají ke sběru dříví. Tentokrát však manželé ujdou jen pár desítek metrů, když na jejich hlavy začínají zničehonic padat žhavé kameny! Prchají zpět do svého domku, ale nebezpečný úkaz je pronásleduje i tam. Sotva za sebou zavřou dveře, tak se některé předměty - hračky, domácí nářadí či kuchyňské náčiní - začínají vznášet, jako by je nadnášela neviditelná síla, a narážejí do stěn. Nepochopitelný jev pozoruje také několik přivolaných sousedů, ale vysvětlit jej nedokáže nikdo. Ještě větší šok přichází ve chvíli, kdy ve vedlejším obývacím pokoji začínají doslova pršet různě velké balvany! Zhmotňují se pod stropem uprostřed místnosti jakoby z ničeho a bombardují všechno v místnosti. Jeden rozbíjí na kusy nádobí odložené na stole, jiný svým dopadem tříští lampu u stěny. Co se to proboha děje?! Píše se 17. květen 1955 a na farmě Mayanup začíná řádit poltergeist Jannick!

Odkud přilétly?
Nepochopitelné úkazy, k nimž v domě Smithových dochází, jsou přičítány duchovi starého australského domorodce, pojmenovaného jako Jannick. Jeho řádění se však neomezuje jen na domov Smithových. Krátce po návštěvě sousedů Krakourových se nadpřirozené jevy začínají projevovat i v jejich blízkém domě na Lynford Hill. Také tady prší kameny, na první pohled rozžhavené, a pronikají stěnami, aniž by je poškodily. Jednou svědci dokonce sledují balvan o váze asi 20 kilogramů, který se lehce snáší na střechu domu, kde přistává, aniž by způsobil nějakou škodu. Do vyšetřování se pouští hned několik specialistů, kteří své zkoumání zaměřují především na spadané kameny. Docházejí ovšem k závěru, že se jedná o obyčejnou horninu, jež nenese známky žádné paranormální energie. Odkud tedy balvany pocházejí? Skutečně je může vrhat duch jakéhosi domorodce? Parapsychologové jsou přesvědčeni o tom, že se jedná o dílo poltergeista, vyvolaného Jean, případně některým z dětí. Nasvědčovala by tomu i skutečnost, že k podobným jevům dochází i poté, co se Smithovi stěhují do města. Zničehonic však aktivita poltergeista končí - stejně záhadně, jako začala. Otázka, co přesně ji vyvolalo, zůstává bez odpovědi.

3) Pacienti pozor, prší kamení!
KDO: poltergeist z Arcachonu
KDE: Ortopedická klinika v Arcachonu asi 40 kilometrů od Bordeaux, Francie
KDY: 1963
CO: padající kameny

Nevysvětlitelné vrhání kamenů či jiných předmětů patří k typickým projevům hlučného ducha poltergeista. K tomuto fenoménu dochází i v jednom z nejznámějších francouzských případů, který se odehrává na půdě Ortopedické kliniky v městě Arcachon. Od poloviny května 1963 jsou zdejší pacienti rušeni podivnými zvuky, jež připomínají údery balvanů a dalších těžkých předmětů. Krátce poté je prý jedna z pacientek, sedmnáctiletá Angelina M., objevena na lůžku prakticky obsypána kameny! Tím však řádění poltergeista nekončí - v dalších dnech začínají doslova z čistého nebe padat oblázky všech barev, velikostí i tvarů a dopadají na různá místa kliniky. Jindy se snášejí od stropu místnosti a dopadají do těsné blízkosti pacientů, z nichž většina je upoutána na invalidní vozík. Nikoho však nezraní, jen dvakrát se lidí zlehka dotknou. Způsob, jakým jsou vrhány, směr, odkud přilétají, i jejich počet a velikost se případ od případu různí. Od poloviny května do začátku září se jich na kliniku snáší celkem několik stovek! Co tento nebezpečný fenomén vyvolává? A proč si poltergeist zvolil pro své řádění právě kliniku v Arcachonu?

Vyvolali ho zaměstnanci?
Vyšetřování neobvyklého případu se mimo jiných renomovaných francouzských odborníků ujímá i Dr. Cuénot. Ten dochází k názoru, že zdejší poltergeist je zřejmě vyvolán pacientkou Angelinou M., která je první obětí kamenného deště. Jeho teorii potvrzuje i fakt, že ke kamennému bombardování obvykle dochází právě v blízkosti dospívající dívky. Po jejím odchodu z kliniky ale poltergeist v ničivém řádění pokračuje! Záhy je objeven další zdroj silné psychokinetické energie, který by mohl pohánět arcachonského poltergeista. Je jím druhá sedmnáctiletá dívka Jacquelin R., jež přichází po odchodu Angeliny. Zdá se, že se nyní pozornost poltergeista soustřeďuje právě na ni! Může snad dojít k přenosu aktivity hlučného ducha z jedné osoby na druhou? Parapsychologové se poměrně shodně domnívají, že k tomu v tomto případě skutečně dochází. Kameny navíc podle nich začínají padat v okamžiku, kdy je oznámeno plánované zavření kliniky. Stres a existenční obavy personálu i pacientů, z nichž mnozí jsou na klinice závislí, prý vytvářejí silný náboj emocionální energie, jehož spouštěčem se postupně stávají obě dospívající dívky. Jejich nevyrovnaná psychická energie údajně funguje jako jakýsi spínač, jenž nevědomě vyvolává právě činnost poltergeista.

4) Nenávidím tě! Vyvolám poltergeista...
KDO: rosenheimský poltergeist
KDE: advokátní kancelář v Rosenheimu asi 40 kilometrů od Mnichova, Německo
KDY: 1967
CO: poruchy elektrických zařízení, levitace a samovolný pohyb předmětů

Léto 1967 v kanceláři advokáta Sigmunda Adama v bavorském městě Rosenheim probíhá jako každé jiné. Až do událostí, jež se tučným písmem zapisují téměř do většiny knih z oboru parapsychologie. Zpočátku se zdá, že jde jen o poruchu elektrického vedení a telefonní sítě. Žárovky se bez příčiny rozsvěcují a zhasínají, praskají, bezdůvodně vypadávají pojistky nebo se rozbíjejí elektrické přístroje. Telefony drnčí všechny najednou, ač nikdo nevolá, jindy jsou telefonáty přerušovány praskáním a divnými zvuky. Ústředna zaznamenává desítky hovorů, jež nikdy neproběhly! Technici vedení opakovaně kontrolují, ale žádnou poruchu se jim nedaří odhalit. Zjišťují jen nevysvětlitelné výchylky v intenzitě elektrického proudu, ale jejich příčinu neznají. Během dalších týdnů se situace ještě přiostřuje - žárovky se houpají tak, že narážejí do stropu či explodují v gejzíru střepů. Obrazy se otáčejí kolem své osy a některé padají ze zdi. Zásuvky od psacích stolů se samy otevírají, židle se pohybují a jeden ze stolů se otáčí i s návštěvníkem, jenž je o něj opřený. Téměř 200 kilogramů těžká skříň se sune ode zdi a tři lidé ji musí vracet na místo. Fyzikální zákony přestávají platit! Může mít tohle šílenství nějakou racionální příčinu?

Emoční bouře mladé sekretářky
Fyzici z Institutu Maxe Plancka v Mnichově nenacházejí pro nepochopitelné jevy žádné fyzikální vysvětlení. Jedná se podle nich jednoznačně o psychokinetické hřmocení, označované jako fenomén hlučného ducha poltergeista. Ten má být údajně vytvářen pomocí lidské duševní energie - obří psychokinetické síly, jež hýbe předměty a zvedá je do výše, ovlivňuje elektřinu a vytváří i další pozoruhodné úkazy. Ve většině případů je jako původce fenoménu odhalen člověk, nejčastěji dospívající dívka či malé dítě. V emocionálně vypjaté situaci totiž exploze jejich potlačených emocí údajně může způsobit právě psychokinetické hřmocení. V případě rosenheimského poltergeista je spouštěčem devatenáctiletá sekretářka Annemarie Schneider (*1948), která tak prý podvědomě vybíjí nahromaděnou agresivitu vůči advokátu Adamovi, jenž ji příliš zatěžuje prací a pro nějž nerada pracuje. Známý německý psycholog Hans Bender (1907-1991) s dívkou provádí laboratorní testy a zjišťuje, že ve stresu se podvědomě opravdu vybíjí psychokinezí. Annemarie z advokátní kanceláře odchází a stejně mizí i paranormální úkazy. Škoda, kterou řádění poltergeista způsobuje, je vyčíslena asi na 15 000 tehdejších marek. Opravdu toto boží dopuštění rozpoutala emoční bouře devatenáctileté dívky?

5) Nadpřirozený jev, nebo žert školáků?
KDO: poltergeist Bill
KDE: Enfield, předměstská část na severu Londýna, Velká Británie
KDY: srpen 1977 až září 1978
CO: posunující se nábytek, létající předměty, samovolné požáry, nevysvětlitelné zvuky

Angličanka Peggy Hodgson (uvádí se také jako Peggy Harper) z londýnského předměstí Enfield prožívá obyčejný život rozvedené pracující třicátnice. Žije v jednom z malých obecních domků a vychovává čtyři děti - děvčátka Margareth (12) a Janet (11) a chlapce Johnnyho (10) a Billiho (7). Její zaběhlé životní koleje však koncem srpna roku 1977 kříží událost, s níž si neví rady ona ani přivolaní vyšetřovatelé. Jedné noci ji budí vyděšený křik dcer, s nimiž se prý hýbají postele! Na první pohled nesmyslné tvrzení se ukazuje být pravdivým v okamžiku, kdy Peggy na vlastní oči sleduje těžký prádelník, jak se sám sune do středu místnosti. V dalších dnech podivných událostí přibývá. Domem zní nevysvětlitelné zvuky, předměty se vznášejí ve vzduchu, na stěnách se objevují nápisy. Přítomný policista sleduje židli, která se pohybuje přes celou místnost, a fotografa britského deníku Daily Mirror zasáhne do hlavy kostička ze stavebnice, která se prý vymrštila sama od sebe! Případu se tehdy ujímají vyšetřovatelé z Britské společnosti pro psychický výzkum (SPR) Guy Lyon Playfair a Maurice Grosse. Jejich závěr je jednoznačný: Řádí tady poltergeist!

Přiměly děti nábytek létat?
"Začal se pohybovat nábytek a vrcholem bylo, když se přímo před námi otočila pohovka vzhůru nohama. Na podlaze se objevila voda a rozlila se do tvaru trpaslíka, květináče se seřadily uprostřed podlahy... V domě se vyskytly ohníčky, silný zápach a velmi studená místa. Šlo o typickou psychokinetickou aktivitu," tvrdí vyšetřovatel Maurice Grosse. Nejsilnější projevy poltergeista se soustředí kolem malé Janet. Na tu prý útočí dokonce i záclony, které se jí obtáčejí kolem krku a snaží se ji uškrtit! Po čase navíc děvčátko začíná hovořit mužským hlasem s cizím přízvukem a prohlašuje, že se jmenuje Bill a v domě zemřel před padesáti lety. Playfair s Grossem jsou toho názoru, že jde o poltergeista vyvolaného frustrací Janet, jež se cítí být svou matkou zanedbávána. Další odborníci ze SPR, Anita Gregory a John Beloff, jsou naopak přesvědčeni o tom, že domněle nevysvětlitelné jevy jsou pouhými triky dětí. Dali se snad vyšetřovatelé napálit malými školáky? Jak ale děti dokázaly přimět nábytek levitovat (vznášet se)? Buď jak buď, poltergeist z Enfieldu mizí asi třináct měsíců poté, co se objevil. A s ním i odpověď na otázku, co podivné fenomény v domě Hodgsonových skutečně způsobilo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 6:54 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama